ZVUKY:

Zde si můžete stáhnout zvuky z filmu.
 
Komprese zvuku: MPEG Layer-3, 32kBit/s, 22 050 Hz, Mono Download: audio_codec.zip (395 kB)

 

Kompletní úvod filmu, úvodní melodie, titulek Matrix.
Na temné obrazovce počítače probíhají zelené číslice, v pozadí je slyšet telefonní hovor.  
Cypher: „Ano?“  
Trinity: „Je všechno připravený?“  
Cypher: „Tys mě přece střídat neměla.“  
Trinity: „Já vím, ale chtěla jsem u toho být.“  
Cypher: „Tobě se líbí, co? Ráda se na něj díváš …“  
Trinity: „Nebuď směšnej!“  
Cypher: „Zabijeme ho. Chápeš to vůbec?“  
Trinity: „Morpheus věří, že je to náš člověk.“  
Cypher: „A co ty?“  
Trinity: „Na mém názoru nezáleží.“  
Cypher: „Takže ne. Je to tak?“  
Trinity: „Slyšels to?“  
Cypher: „Co?“  
Trinity: „Víš jistě, že nás nenapíchli?“  
Cypher: „Jasně, že to vím.“  

Trinity: „Radši zavěsím.“

 

Agent Brown: „Je pryč.“
Agent Smith: „To nevadí.“
Agent Jones: „Ten informátor nelhal.“
Agent Smith: „Ne.“
Agent Jones: „Teď známe jejich další cíl.“
Agent Brown: „Jmenuje se Neo.“
Agent Smith: „Vyhledejte záznamy.“
Agent Jones: „S tím už se začalo.“

 

Neo postává v klubu, když poslechl výzvu, aby "následoval bílého králíka". Zezadu k němu přistoupí Trinity.
Trinity: „Ahoj, Neo!“
Neo: „Znáš moji přezdívku?“
Trinity: „A nejenom to.“
Neo: „Kdo jsi?“  
Trinity: „Jmenuju se Trinity.“  
Neo: „Trinity. … Ta Trinity, co se nabourala do databáze berňáku?“  
Trinity: „Ale to už je dávno.“  
Neo: „No tohle!“  
Trinity: „Co je?“  
Neo: „Já sem myslel, že jsi chlap.“  
Trinity: „To většina chlapů.“  
Neo: „Tys mi posílala ty zprávy? Jaks to dokázala?“  
Trinity: „Řeknu ti jenom jedno – ty jsi v nebezpečí. Chtěla jsem tě varovat.“  
Neo: „Před čím?“  
Trinity: „Sledují tě, Neo.“  
Neo: „A kdo?“  
Trinity: „Radši poslouchej. … Vím, proč tu jsi, Neo. A vím, co děláš. I to, že špatně spíš, proč žiješ sám a proč denně do noci sedíš u počítače. Ty ho hledáš. Vím to, protože sem kdysi dělala to samý. A když mě pak našel, řekl mi, že to co hledám, není on sám, že hledám jen odpověď … na otázku, která nás žene kupředu. Na otázku, která tě přivedla sem. Ty znáš tu otázku tak jako já …“
Neo: „Co je to Matrix?“
Trinity: „Odpověď je tam venku, Neo. On už tě hledá. A nakonec tě najde. Jen musíš chtít.“

 

Agent Smith: „Jak vidíte, tak my vás už nějakou dobu sledujeme … a zdá se, že žijete dvojí život. V civilu jste Thomas A. Anderson, programátor u známé softwarové firmy, platíte sociální pojištění a daně. A také vynášíte odpadky své domácí. Ale ve světě počítačů jste známý hacker s přezdívkou Neo, který spáchal prakticky všechny počítačové zločiny. Jeden z těch životů má budoucnost, ten druhý ji nemá. … Budu teď s vámi mluvit naprosto otevřeně, pane Andersone. Jste tady, abyste nám pomohl. My víme, že vás kontaktovala jistá osoba, muž, který si říká Morpheus. To, co si myslíte, že o něm víte, je vedlejší. Bývá považován za nejnebezpečnějšího muže na této planetě. Mí kolegové si myslí, že s vámi jen ztrácím čas, já ale věřím, že se rozhodnete správně. Jsme ochotni tohle všechno vymazat a dát vám šanci. Samozřejmě jen když díky vaší spolupráci předáme toho teroristu spravedlnosti.
Neo: „Jo, to je zajímavý řešení. … Ale já mám lepší, co kdybych vám nabídl tohle … a vy mě za to necháte zavolat.“
Agent Smith: „No, pane Andersone, to jste mě zklamal.“
Neo: „Nechte si ty gestapácký manýry, znám svý práva, smím si jednou zavolat.“
Agent Smith: „Ale pane Andersone, jak chcete telefonovat, když nebudete moct mluvit?“

 

Agent Smith: „Vy nám pomůžete, pane Andersone, ať se vám to líbí nebo ne.“

 

Neo: „Ježiši Kriste, to nebyl sen!“

 

Trinity vede Nea k Morpheovi, už stojí přede dveřmi.  
Trinity: „Dám ti teď jednu radu – buď upřímný! Ví víc než si myslíš.“

 

Trinity otevře dveře a vstoupí s Neem dovnitř.
Morpheus: „Konečně! Vítej, Neo. Jak jsi jistě uhodl, já jsem Morpheus.“
Neo: „Moc si toho vážím.“
Morpheus: „Ne. Pro mě je to čest. … Prosím, pojď, posaď se. … Řekl bych, že se teď cítíš trochu jako Alenka, když padala králičí norou. Hm?“
Neo: „Tak nějak.“  
Morpheus: „Vidím ti to na očích. Tvůj pohled neuhýbá před tím, co vidí, jen čekáš, kdy se probudíš. Paradoxně to tak může být. Ty věříš na osud, Neo?“  
Neo: „Ne.“  
Morpheus: „Proč ne?“  
Neo: „Já sám chci být pánem svého života.“  
Morpheus: „Já vím přesně, jak to myslíš. Teď ti řeknu, proč jsi tu. Jsi tu, protože něco víš, ale neumíš to vysvětlit. Jen to cítíš. Cítils to celý svůj život, se světem se něco děje. Ty nevíš, co to je, ale máš to v sobě, jako střepinu v mozku. Je to k zbláznění. A tenhle pocit tě dovedl ke mně. … Tak už víš, o čem mluvím?“  
Neo: „O Matrixu.“  
Morpheus: „Chtěl bys vědět, co to je? Matrix je všude. Obklopuje nás, a to i teď, tady v téhle místnosti. Vidíš ho, když se podíváš z okna nebo když zapneš televizi, ty ho cítíš cestou do práce … nebo do kostela, když platíš daně. Je to svět, který máš před očima, abys neviděl pravdu.“  
Neo: „Jakou pravdu?“  
Morpheus: „Že jsi jen otrok, Neo. Jako každý ses narodil do zajetí, žiješ ve vězení, které vlastně už vůbec nevnímáš. Uvěznili tvoji mysl. Bohužel ti nedokážu popsat, co to Matrix je, musíš se přesvědčit sám.“

 

Morpheus: „Máš poslední šanci. Z týhle cesty se nemůžeš vrátit. S modrou kapslí všechno skončí, probudíš se doma a budeš věřit čemu budeš chtít. … Ale s tou červenou zůstaneš v říši divů a já ti ukážu, jak hluboko králičí nora vede.“
Neo se natahuje po červené kapsli.
Morpheus: „Pamatuj si, já ti nabízím jen pravdu, nic víc!“
Neo si ji přece jenom vezme, spolkne ji a zapije vodou.
Morpheus: „Tak pojď!“

 

Morpheus: „Můžem použít vyhledávací program. Ta kapsle vysílá elektromagnetické signály, a tím nám pomůže tě najít.“
Neo: „Co to znamená?“
Cypher: „Že se máš připoutat, Dorotko, protože Kansas nějakej čas neuvidíš.“

 

Morpheus: „Měl jsi někdy sen, Neo, který ti připadal skutečný? … Co kdybys ses z něj nedokázal probudit? Jak bys poznal, co je jen sen a co skutečnost?“
Neo: „Ale tohle není …“  
Morpheus: „Co? Skutečnost?“  
Trinity: „Začíná replikace.“  
Morpheus: „Apocu?“  
Apoc: „Ještě nic.“  
Neo: „To studí …! Studí to.“  
Morpheus: „Tanku! Připrav ten transport.“  
Trinity: „Má fibrilaci.“  
Morpheus: „Apocu, co je?“  
Apoc: „Už ho zaměřuju.“  
Neovy končetiny už jsou v „reflexivním“ stavu, už se to rozšiřuje i na jeho hlavu.  
Trinity: „Hrozí zástava!“  
Apoc: „Dobrý, mám ho.“  
Morpheus: „Teď Tanku, teď!“  
Tekutina vteče Neovi do krku, Neo se probouzí ve světě strojů.

 

Morpheus: „Vítej ve skutečném světě! … Dokázali jsme to. Našli jsme ho.“
Trinity: „Snad máš pravdu.“  
Morpheus: „Žádný snad! Jsem si jistý.“  
Neo: „Já jsem umřel?“
Morpheus: „Spíš naopak.“

 

Neo: „Co to děláte?“
Morpheus: „Regenerujeme ti atrofované svaly.“
Neo: „Proč mě bolí oči?“
Morpheus: „Ještěs je nepoužíval.“

 

Neo: „Morphee, co se to se mnou stalo? A kde to sem?“
Morpheus: „Podstatnější než místo je čas.“
Neo: „Čas?“
Morpheus: „Píše se rok 99, jenže asi tak 2199, úplně přesně ti to neřeknu, protože to nikdo neví. Slovy se to dost dobře vysvětlit nedá, pojď se mnou, a přesvědč se sám.“

 

Morpheus: „Tohle je Construct, to je náš zaváděcí program. Zadáš mu cokoliv od oblečení po výzbroj, zbraně, cvičné simulace, cokoliv je potřeba.“
Neo: „Takže jsme v počítačovém programu?“
Morpheus: „Je to tak neuvěřitelné? Máš jiné šaty, kabely, cos měl zavedené, jsou pryč, narostly ti vlasy, tvá nynější podoba je takzvaný zbytkový obraz, je to mentální projekce tvého digitálního já.“  
Neo si sáhne na křeslo: „Tohle není reálný?“  
Morpheus: „Co je to realita? A jak bys ji definoval? Pokud jsou to věci, které můžeš ohmatat, očichat, ochutnat, nebo je vidíš, tak to jsou jenom elektrické impulsy zpracované tvým mozkem. … Tohle je svět, který znáš. Takhle vypadal na konci dvacátého století, teď existuje jen jako součást neurální interaktivní simulace, které říkáme Matrix. … Žil jsi ve světě snů, Neo. Skutečný svět dnes vypadá takhle.“  
Na obrazovce televize se objeví zpustošená krajina, skrz husté mraky jen tu a tam prosvitne slunce. Okolí okolo Nea a Morphea se změní na to samé.  
Morpheus: „Vítej v poušti naší reality. … Máme jenom zcela kusé informace, co ale víme jistě je to, že začátkem jednadvacátého století všichni lidé na zemi společně slavili triumf. My jsme se opájeli vlastní dokonalostí, vždyť jsme sestrojili první UI.“  
Neo: „UI? Myslíš umělou inteligenci?“  
Morpheus: „Ale s ní se také zrodila nová generace strojů. Už nevíme, kdo zaútočil první, jestli oni nebo my, ale byli jsme to my, kdo vypálil rakety. Stroje poháněla sluneční energie, a my jsme doufali, že nebudou schopny fungovat bez jejího zdroje, kterým bylo Slunce. Po celou historii lidstva záviselo na strojích naše přežití … Osud zdá se, má zvláštní smysl pro ironii.“

 

Morpheus: „Lidské tělo vyrobí víc bioelektřiny než dvanáctivoltová baterie a vydá přes 25.000 tepelných jednotek tělesného tepla. V kombinaci s jistou formou chemické fúze stroje získaly nevyčerpatelný zdroj energie. … Existují líhně, Neo, obrovské líhně, lidé už se dávno nerodí, oni nás pěstují! … Dlouho jsem tomu nechtěl věřit, ale pak jsem ty líhně viděl na vlastní oči. Viděl jsem, jak zkapalňují mrtvé, aby je mohli vstříknout do žil živým, stál jsem tam a tváří v tvář té jejich děsivé preciznosti jsem si konečně uvědomil celou pravdu. … Co je to Matrix? Manipulace. Matrix je počítačem vytvořený iluzorní svět, stvořený k tomu, aby nás mohli ovládat, a proměnit v lidské bytosti, v tohle …“
Morpheus vytáhne z kapsy monočlánek.
Neo: „Ne. Tomu nevěřím. To neni možný …“
Morpheus: „Neřekl jsem, že to bude snadné, ale že poznáš pravdu …“  
Neo: „To stačí! Pusť mě ven! Pusť mě ven! Já chci ven!“  
Neo se probere uvnitř Nabuchodonosoru.  
Trinity: „Klid, Neo. Uklidni se.“  
Neo: „Vyndejte mi to! Nesahejte na mě! Děte ode mně! Nesahejte na mě! Já vám nevěřím. Nevěřím! Nevěřím!“  
Cypher: „Hráblo mu!“  
Morpheus: „Dýchej Neo, tak dýchej!“

 

Neo: „Už nemůžu zpátky, viď?“
Morpheus: „Ne. … A kdybys mohl, vážně bys chtěl? … Asi ti dlužím omluvu, máme zásadu nebrat sem nikoho, kdo dosáhl určitého věku. Takový člověk se už nedokáže odpoutat a může se i zbláznit. Udělal jsem to, protože jsem musel. … Když vytvořili Matrix, tak se v něm narodil člověk, který mohl změnit všechno, co chtěl. Upravil si Matrix podle svého. Byl to on, kdo osvobodil první z nás a řekl nám pravdu. Dokud bude Matrix existovat, nebude lidstvo nikdy svobodné. … A když zemřel, Vědma předpověděla jeho návrat, a právě on přinese zkázu Matrixu, ukončí válku a osvobodí lidi. Proto někteří z nás už celé roky prohledávají Matrix a hledají ho. Udělal jsem to, protože věřím, že jsme ho našli. … Teď si odpočiň, ať máš sílu.“  
Neo: „Na co?“  
Morpheus: „Na výcvik.“

 

Tank: „Ahoj. Spal jsi? Dnes budeš, to mi věř! Jsem Tank, váš operátor.“
Neo: „Jak to, že nemáš žádný …“  
Tank: „Díry? Ne. Já a můj brácha Dozer jsme stoprocentně čistý, hezky po staru doma udělaný lidi, co se ještě narodili ve svobodnym světě. Jsme děti Ráje.“  
Neo: „Ráje?“  
Tank: „Kdyby válka skončila, tam by se slavilo nejvíc.“  
Neo: „Ráj je město?“  
Tank: „Poslední lidský. Jediný, který nám zbylo.“  
Neo: „A kde je?“  
Tank: „Hluboko pod zemí, u zemskýho jádra, kde je ještě teplo. Možná, že ho jednou uvidíš. … Ale kašlem na to. Jsem zvědavej, co předvedeš, až budeš v akci, Morpheus na tebe sází. Sice o tom nemáme mluvit, ale jestli jsi on … ááááá, bude to pěkný vzrůšo. … Tak už dost řečí, dáme se do toho.“  
Tank vlítne před svůj počítač.  
Tank: „Takže, měli bysme začít se základní instruktáží, to je ta největší nuda. Navrhuju něco zábavnějšího, co třeba bojový výcvik?“  
Na obrazovce se objeví nápis JU JITSU.  
Neo: „Jiu-jitsu? Mám se učit jiu-jitsu?“  
Tank mu to nahraje do hlavy, Neo se to za několik vteřin naučí.  
Neo: „Pane bože!“  
Tank: „Páni, řek bych, že se mu to líbí. Dáš si ještě?“  
Neo: „No jasně!“

 

Morpheus: „Jak to de?“
Tank: „Deset hodin v kuse. Má fakt výdrž.“  
Neo se probere z výcviku: „Já umim Kung-fu.“  
Morpheus: „Tak ukaž!“  
Morpheus a Neo se octnou v dřevem vykládané tělocvičně.  
Morpheus: „Tohle je výcvikový program podobný naprogramované realitě Matrixu. Má stejná pravidla, třeba gravitaci. Musíš se naučit, že se nijak neliší od pravidel počítačového systému, některá se dají obejít, jiná můžeš porušit. Rozumíš? … Tak mi ukaž, co umíš.“

 

Morpheus: „Proč jsem tě porazil?“
Neo: „Jsi …, jsi moc rychlej.“  
Morpheus: „Ty si myslíš, že to, že jsem silnější nebo rychlejší nějak souvisí s mými svaly, když jsme tady? Myslíš, že to co tu dýcháš, je vzduch? Hm? Chm!“  
Morpheus se otočí k Neovi zády.  
Morpheus: „Znovu!“

 

Neo: „Vím, o co se snažíš.“  
Morpheus: „Chci osvobodit tvou mysl, Neo. Ale můžu ti jen ukázat dveře, projít jimi už musíš sám. … Tanku, nahraj nám skok!“  
Tank nahraje jiné prostředí. Morpheus a Neo jsou na střeše mrakodrapu.  
Morpheus: „Snaž se na všechno zapomenout, na strach, pochyby i nedůvěru. Osvoboď svou mysl.“  
Morpheus se rozběhne a přeskočí z jednoho mrakodrapu na druhý.  
Neo: „Páni! … No, tak dobře. Osvobodím se.“  
Mouse: „Co když to dokáže?“  
Apoc: „První skok nevyjde nikomu.“  
Mouse: „No jo, já vim, ale co když jo?“  
Apoc: „To těžko.“  
Trinity šeptne: „Do toho!“  
Neo: „Tak jo, je to hračka. Na nic nemyslet. Uvolni se. Zvládnu to, jasně.“  
Neo se rozběhne, ale obrovskou vzdálenost mezi mrakodrapy nepřeskočí ani náhodou, padá na silnici, ta se pod ním prohne, odpruží ho zpátky, Neo pak na ni bezpečně dopadne.  
Mouse: „Co tohle znamená? To …“  
Switch: „Neznamená to nic.“  
Cypher: „Každej na poprvé spadne, že jo Triny?“  
Neo se probírá do reality. Bolí ho čelist, sáhne si do pusy, má na prstu krev.  
Neo: „To nebylo jenom jako.“  
Morpheus: „Pro tvůj mozek ne.“  
Neo: „Když se zabiješ v Matrixu, tak umřeš i tady?“  
Morpheus: „Tělo bez mozku je k ničemu.“

 

Morpheus provádí Nea ulicí plnou lidí.
Morpheus: „Matrix je systém, Neo. A ten systém je náš nepřítel. Když jsi uvnitř a rozhlédneš se, co vidíš? Obchodníky, učitele, právníky, dělníky. Tyhle lidi a jejich mozky chceme zachránit, ale do té doby jsou všichni součásti systému a to z nich dělá naše nepřátele. Hlavně si uvědom, že většina není na odpojení připravena. Mnozí z nich jsou tak naprosto na systému závislí, že budou ochotni ho bránit.“  
Proti Neovi v davu lidí jde najednou nádherná žena v nepřehlédnutelně červených šatech. Neo se na ni podívá a otočí se za ní.  
Morpheus: „Poslouchal jsi mě, Neo, nebo ses díval na tu ženu v červeném?“  
Neo: „Já jsem …“  
Morpheus: „Jen se koukni.“  
Neo se otočí a za ním stojí agent a míří na něj pistolí. Neo se lekne.  
Morpheus: „Stopni to!“  
Všechno se zastaví, lidé, agent s pistolí i ptáci ve vzduchu jsou nehybní.  
Neo: „Tohle … To není Matrix?“  
Morpheus: „Ne. Jen další program, který tě má naučit jednu věc – když nejsi jedním z nás, patříš k nim.“  
Neo: „Kdo sou oni?“  
Morpheus: „Smyslové programy. Ty dokážou proniknout do každého softwaru napojeného na jejich systém. To znamená, že každý, koho jsme neodpojili, je potenciální agent. Uvnitř Matrixu to můžou být všichni a přitom nikdo. Abychom přežili, musíme utíkat a skrývat se. Oni jsou strážci Matrixu, hlídají všechny vchody a drží klíče k systému, takže dříve nebo později se jim někdo musí postavit.“  
Neo: „Někdo?“  
Morpheus: „Nebudu ti lhát, Neo. Každý, kdo to zkusil, muž nebo žena, každý, kdo bojoval s agenty, zemřel. Oni prohráli, ty vyhraješ.“  
Neo: „Proč?“  
Morpheus: „Agenti prorazí rukou betonovou zeď, vystřílíš do nich zásobník a netrefíš nic než vzduch, ale jejich síla a rychlost mají základ ve světě, který má vždy své hranice. A právě proto nebudou nikdy tak silní a rychlí jako ty.“  
Neo: „Chceš tim říct, že uteču kulce?“  
Morpheus se usměje: „Ne, Neo. Chci tím říct, že až budeš připravený, nemusíš utíkat.“

 

Tank: „Tak prosím, snídaně šampionů.“
Mouse: „Zavři oči a máš pocit, že jíš vajíčka.“  
Apoc: „Jo, a nebo flusy.“  
Mouse: „Víte, co mi to připomíná? Pšeničný vločky. Jed si pšeničný vločky?“  
Switch: „Ne, ale vždyť ty taky ne.“  
Mouse: „No, a o tom právě mluvim. Přesně. Víš, co mě napadlo? Odkud můžou ty mašiny vědět, jak má co chutnat? Mohly to splést. Třeba to co chutná jako pšeničný vločky mělo původně chutnat jako ovesná kaše nebo jako tuňák. To přece člověka nutí k zamyšlení, ne? Vemte si takový kuře, co když nevědí, jak chutnalo, a proto chutná tak jako všechno ostatní. Nebo co když nevědí …“  
Apoc: „Sklapni, Mausi!“  
Dozer: „Je to bílkovina se syntetickými aminokyselinami, vitamíny a minerály. Víc tělo nepotřebuje.“  
Mouse: „Mýmu tělu to rozhodně nestačí. … Prej si prošel tim programem na školení agentů … Tak víš co? Ten je vode mně.“  
Apoc: „A je to tady.“  
Mouse: „Tak cos jí říkal?“  
Neo: „Komu?“  
Mouse: „Tý v červenejch šatech. Navrhnul jsem ji. Sice toho moc nenamluví, ale kdybys …, kdybys měl zájem, moh bych ti domluvit něco intimnějšího …“  
Switch: „Digitální pasák v akci …“  
Mouse: „Na tyhle pokrytce se vykašli, Neo. Potlačovat svoje pudy, to je jako potlačovat podstatu lidství, ne?“

 

Morpheus: „Dozere, až dojíš, naveď loď do kontaktní hloubky. Deme tam. Ukážu jí Nea.“
Neo: „A komu?“  
Tank: „Vědmě.“  
Tank skočí na židli před svým počítačem.  
Tank: „Uh! Prosím o pozornost! Zapněte si pásy a během startu nekuřte. Usaďte se, přeju příjemný let.“  
Neo, Morpheus, Trinity, Cypher, Switch a Apoc leží na křeslech, nahrávají se do Matrixu, telefon na kontaktním místě zvoní, Morpheus zvedne sluchátko.  
Morpheus: „Sme tu!“

 

Neo: „To je ta, co předpověděla jeho … příchod?“
Morpheus: „Hm. Ano. Je velmi stará. Je s námi už od začátku.“  
Neo: „Od začátku?“  
Morpheus: „Hnutí odporu.“  
Neo: „Co vlastně ví? Všechno?“  
Morpheus: „Ona by řekla, že ví dost.“  
Neo: „A nikdy se nemýlí.“  
Morpheus: „Nemysli na to, jestli se mýlí nebo ne. Ona tě povede, Neo. Pomůže ti najít cestu.“  
Neo: „Tobě pomohla?“  
Morpheus: „Ano.“  
Neo: „A co ti řekla?“  
Morpheus: „Že já ho najdu.“

 

Neo je uveden do předpokoje, kde čekají další uchazeči. Neo se zadívá na chlapce, který silou mysli ohýbá lžíci, lžíce se potom zase narovná a chlapec ji podává Neovi.  
Chlapec: „Nesnaž se ohnout lžíci, je to nemožné. Radši se snaž uvědomit si pravdu.“
Neo: „A jakou?“  
Chlapec:Lžíce tu není.“  
Neo: „Lžíce tu není?“  
Chlapec:Pak pochopíš, že to, co se ohýbá, není lžíce, jsi to ty sám.“

 

Vědma: „Nabídla bych ti židli, ale stejně by sis nesedl. … A tu vázu pusť z hlavy.“  
Neo: „Jakou vázu?“
Neo se otočí, přitom zavadí o vázu, která stála za ním, a shodí ji.  
Vědma: „Tuhletu.“  
Neo: „Odpusťte!“  
Vědma: „Kvůli tomu se netrap. Jedno z mých dětí ji slepí.“  
Neo: „Jak jste to věděla?“  
Vědma: „Ó, no. Ale teď ti asi bude nejvíc vrtat hlavou, jestli bys ji rozbil, kdybych ti o ní neřekla. … Ty si vážně fešák. Už chápu, že se jí líbíš.“  
Neo: „Komu?“  
Vědma: „Moc bystrý nejsi. … Ty víš, proč tě sem Morpheus přivedl. A co tomu říkáš? Myslíš, že jsi vyvolený?“  
Neo: „To opravdu nevím.“  
Vědma ukáže na nápis nade dveřmi.  
Vědma: „Víš, co to znamená? … To je latinsky, znamená to „poznej sám sebe“. Svěřím ti malé tajemství – být vyvolený je jako být zamilovaný, nic není vidět, ale ty to víš, cítíš to do morku kostí. … No, tak se na to podíváme. Otevři pusu, řekni áááááááá.“  
Neo: „Á-á-á-á-á-á.“  
Vědma se mu podívá na dlaně.  
Vědma: „No vida, teď bych měla říct: `Hmmm, to je velmi zajímavé, ale …` a ty řekneš …“  
Neo: „Co řeknu?“  
Vědma: „Ale sám už přece víš, co ti chci říct …“  
Neo: „Že já to nejsem.“  
Vědma: „Lituju, hochu. … Máš ten dar, ale zdá se, že ještě na něco čekáš.“  
Neo: „Na co?“  
Vědma: „Možná na příští život, kdo ví?“

 

Vědma: „Tak už to někdy chodí …“  
Neo se pousměje.
Vědma: „Co je k smíchu?“  
Neo: „Morpheus, … on …, on mě málem přesvědčil.“  
Vědma: „Já vím …, chudák Morpheus, bez něj bude zle …“  
Neo: „Jak to myslíte bez něj … ?“  
Vědma: „Určitě to chceš slyšet?“  
Neo přikývne.  
Vědma: „Morpheus věří, že jsi ten pravý, a nikdo, ani ty ani já ho nepřesvědčí o opaku. Věří tomu tak slepě, že by pro tebe i obětoval svůj život …“  
Neo: „Cože?“  
Vědma: „Budeš se muset rozhodnout. V jedné ruce budeš mít Morpheův život a v té druhé ten svůj. Jeden z vás musí zemřít, který, záleží na tobě. Lituju, ale tak to je, máš dobré srdce. Nerada říkám lidem špatné zprávy, ale tím se netrap. Jakmile vyjdeš z těchhle dveří, tak se ti uleví. Vzpomeneš si, že na tyhle žvásty nevěříš. Ty jsi pánem svého života, je to tak? … Tumáš, vem si jeden. Slibuji ti, že než ten koláček dojíš, budeš se cítit líp.“

 

Morpheus: „Co ti řekla, patřilo tobě, nikomu jinému.“

 

Neo se se všemi vrací od Vědmy, jdou po schodech nahoru, k telefonu. Tank na palubě Nabuchodonosoru vidí na obrazovkách nějaké nepřesnosti, ale neumí si je vysvětlit. Neo v jedněch dveřích zahlédne černou kočku, která zamňouká a odejde. Neo se ohlédne jinam a pak zpátky a uvidí to samé ještě jednou.  
Neo: „Ah, déja vu!“
Všichni se zarazí. Tank na lodi rozhodí rozpaky ruce.  
Trinity: „Cos to řekl?“  
Neo: „Že sem zažil déja vu.“  
Trinity: „Co jsi viděl?“  
Cypher: „Co se stalo?“  
Neo: „Támhle šla černá kočka a hned za ní úplně stejná.“  
Trinity: „Byla to ta samá kočka?“  
Neo: „To já nevim jistě.“  
Morpheus: „Switch! Apocu!“  
Neo: „Co se děje?“  
Trinity: „Déja vu, to je chyba v Matrixu, museli něco změnit.“  
Tank kouká na zakódovaný text na svém monitoru a najednou si uvědomí, co se stalo.  
Tank: „Pane bože.“  
Morpheus: „Tak dem!“  
Mousovi začne zvonit mobil, je to Tank.  
Tank: „Odstřihli nás, je to past! Zmiz!“  
Mouse jde ke dveřím, rozhrne závěs, ale za ním je místo dveří zabetonovaná zeď.  
Mouse: „Eh, to ne! To ne!“

 

Agent Smith: „Sám velký Morpheus! Konečně se setkáváme.“  
Morpheus: „A vy ste kdo?“
Agent Smith: „Smith. Agent Smith.“  
Morpheus: „Pro mě ste všichni stejný.“

 

Agent Smith: „Copak vy jste nikdy nestál a nekochal se jeho krásou a promyšleností? Miliardy lidí prostě žijí své životy v nevědomosti. … Víte, že ten první Matrix byl sestaven jako dokonalý lidský svět, kde nikdo netrpěl a všichni byli šťastní? Byla to katastrofa! Všichni to odmítli. Přišli jsme o celou generaci. Říkalo se, že prý chyběl jazyk, ve kterém by se dal dokonalý svět naprogramovat, ale podle mě každá lidská bytost definuje realitu skrze bídu a utrpení. Dokonalý svět byl pro vás snem, ze kterého se vaše primitivní mozky snažily probudit. Proto jsme Matrix museli přizpůsobit tomu vrcholu vaší civilizace. Říkám vaší civilizace, ale jakmile jsme začali myslet za vás, stala se z ní naše civilizace, což je samozřejmě také důsledek evoluce, Morphee. Evoluce, … ste jako dinosauři. Podívejte se z okna, váš čas už vypršel, budoucnost je náš svět, Morphee, budoucnost patří nám.“

 

Neo: „Co s ním dělají?“  
Tank: „Zatím se mu snaží naprogramovat myšlení, a to chce čas.“
Neo: „Kolik času?“  
Tank: „Těžko říct. Nakonec podlehne, jeho alfa rytmus se změní na tohle … Vidíš? A pak jim řekne všechno, co chtějí vědět.“  
Neo: „A to je co?“  
Tank: „Velitel každé lodi zná přístupové kódy k hlavnímu počítači. Pokud by agenti pronikli do našeho systému, můžou nás zničit. To se nesmí stát. Trinity, náš Ráj je důležitější než ty nebo já, nebo Morpheus.“  
Neo: „Něco snad udělat můžeme …“  
Tank: „To ano. Odpojíme ho.“  
Trinity: „Ty ho chceš zabít? Zabít Mophea?“  
Tank: „Jinou možnost nemáme.“

 

Agenti stojí nad spoutaným Morpheem, ten má na hlavě elektrody a sténá bolestí.  
Agent Smith: „Člověk nemůže dělat práci strojů.“
Agent Brown: „Jestli náš informátor zklamal, můžou ho teď taky odpojit. Pokud ovšem nejsou …“  
Agent Jones: „… mrtví. V obou případech …"  
Agent Smith: „… musíme pokračovat podle plánu. Nechte vypustit další sondy.“

 

Tank se připravuje na Morpheovo odpojení.  
Tank: „Byls pro nás víc než jen velitel. Byls jako náš otec. Budeš nám chybět.“
Tank už se chystá vyndat Morpheovi z hlavy centrální kabel.  
Neo: „Počkej! Musíme něco vymyslet.“  
Tank: „Nemáme jinou možnost.“  
Neo: „Určitě? Já nevím, ale … tohle nemůže být jenom náhoda …“  
Tank: „O čem to mluvíš?“  
Neo: „Ta Vědma mi tohle předpověděla. Řekla mi, že se musím rozhodnout.“  
Trinity: „A pro co?“  
Neo odchází k počítačům.  
Trinity: „Ale …! Co chceš dělat?“  
Neo: „Jdu tam!“  
Trinity: „Ne, to nemůžeš.“  
Neo: „Já musím.“  
Trinity: „Neo, Morpheus se obětoval, abychom tě odtamtud dostali. Teď se tam nemůžeš vrátit.“  
Neo: „Morpheus to udělal, protože věřil, že jsem někdo jiný.“  
Trinity: „Cože?“  
Neo: „Já nejsem vyvolený. Ta Vědma mi to potvrdila.“  
Trinity: „Musíš to být ty.“  
Neo: „Lituju, jsem jen … obyčejný člověk.“  
Trinity: „Ne, Neo, to není pravda. Tomu nevěřím.“  
Neo: „Proč?“  
Trinity skloní hlavu.  
Tank: „Neo, to je šílenství. Budovu, kde drží Morphea hlídají vojáci, a i kdyby ses dostal dovnitř, jsou u něj agenti. Tři. Já taky chci, aby se vrátil, ale to, na co se chystáš, je sebevražda.“  
Neo: „Já vím, že to tak vypadá, ale není. Nedokážu vysvětlit proč …, Morpheus v něco věřil, byl připravený za to obětovat život, teď už to chápu. Proto tam musím.“  
Tank: „Proč?“  
Neo: „Protože v něco věřím.“  
Trinity: „A v co?“  
Neo: „Že ho přivedu zpátky.“  
Neo jde ke svému křeslu a začne ho připravovat na vysílání, Trinity jde za ním a jde se připravovat taky.  
Neo: „Co to děláš?“  
Trinity: „Půjdu s tebou.“  
Neo: „Tak to ne!“  
Trinity: „Ne?! … Řeknu ti, v co věřím já – že pro mě Morpheus znamená víc než pro tebe a že jestli to s jeho záchranou myslíš vážně, budeš mě tam potřebovat. Kromě toho jsem teď velitelem lodi a jestli se ti to nelíbí, můžeš jít do háje, nikam jinam tě nepustím. … Tanku, nahraj nás!“

 

Agent Smith: „Řeknu vám teď jednu věc, na kterou jsem přišel za tu dobu, co jsem tady. Napadla mě, když jsem se snažil zařadit váš druh, uvědomil jsem si, že vlastně nejste savci. Každý savec na téhle planetě se instinktivně snaží žít v rovnováze se svým okolním prostředím, ale vy, lidé, ne. Někde se usadíte a tam se množíte a množíte dokud nevyčerpáte všechny zdroje, takže můžete přežít jenom tak, že se zas přesunete jinam. … Jen jeden druh organismů na téhle planetě se chová úplně stejně. Víte který? Jsou to viry. Lidé jsou jako choroba, rakovina téhle planety. Vy jste mor, a my jsme lék.“

 

Tank sedí před svým počítačem na Nabuchodonosoru, Neo a Trinity stojí naproti sobě v zaváděcím programu.  
Tank: „Tak, co potřebujete? Kromě zázraku?“
Neo: „Zbraně. … Hodně zbraní.“  
Tank chvíli ťuká do počítače a pak stiskne odesílací klávesu, v zaváděcím programu se zableskne a okolo Nea a Trinity vyjedou obrovské regály plné zbraní.  
Trinity: „Neo! Nikdo nic podobného nedokázal.“  
Neo: „Právě proto to vyjde.“

 

Agent Smith: „Proč to sérum nezabírá?“  
Agent Brown: „Třeba mu klademe špatné otázky.“
Agent Smith:Nechte nás tu. … Jděte!“  
Oba agenti odejdou.  
Tank: „Vydrž, Morphee, jdou pro tebe. Vydrž.“  
Agent Smith: „Slyšíte mě, Morphee? Budu k vám naprosto upřímný. … Já nesnáším tenhle svět, tohle soho, tohle vězení, tuhle realitu, nebo jak tomu říkáte. Už mi to tu leze krkem. To dělá ten pach, nebo co to je. Jsem jím úplně nasáklý, dokonce cítím i jeho chuť. A pořád mám strach, že i ze mě je ten hnusný pach cítit. Nebo ne? Musím odsud pryč, musím se osvobodit a tady, ve vašem mozku, je k tomu klíč, můj klíč. Až Ráj zmizí ze světa, už mě tu nebude zapotřebí, chápete to? Chci ty kódy! Musím se dostat do Ráje a vy mi teď povíte jak. Buď mi to řeknete nebo vás nechám umřít!“

 

Neo a Trinity opouští výtah, ve kterém zanechali silnou trhavinu.  
Neo: „Lžíce tu není.“

 

Fenomenální scéna, ve které se Neo vyhýbá kulkám, které na něj střílí agent Jones. Neo se jim sice vyhnul, ale jedna ho škrábla do ruky. Agent jde k němu a míří na něj pistolí.  
Agent Jones:Jsi jen člověk.“
Trinity zezadu přistoupí k agentovi a přiloží mu pistoli k hlavě: „Zkus uhnout.“  
Agent to nedokáže a Trinity ho střelí do hlavy. Agenta to odmrští dozadu, ještě v letu začne jiskřit a mrtvola se změní na vojáka, kterému původně to tělo patřilo.  
Trinity pomáhá Neovi vstát.  
Trinity: „Jak jsi to dokázal?“  
Neo: „A co?“  
Trinity: „Vyhnout se kulkám. Něco tak rychlého jsem neviděla.“  
Neo ukazuje na škrábanec na ruce: „Tak rychlý jsem nebyl …“  
Neo otočí hlavu k vrtulníku: „Umíš s tim lítat?“  
Trinity: „Zatím ne.“  
Trinity vytáhne telefon.  
Tank: „Operátor.“  
Trinity: „Tanku, potřebuju pilotní program na bé dvěstědvanáctku. Rychle!“  
Tank naloaduje pilotní program na helikoptéru B 212. Trinity se s ní během několika sekund naučí létat.  
Trinity otevře oči:Tak deme!“

 

Neo: „Vím, že tam jste. Cítím vaši přítomnost. Vím, že máte strach, že se nás bojíte. Bojíte se změny, toho, že neznáte budoucnost. Nebudu vám říkat, jak tohle všechno skončí, ale řeknu vám, jak to začne. Až zavěsím tenhle telefon, tak ukážu všem lidem, co nechcete, aby viděli. Ukážu jim svět. Svět bez vás. Svět bez pravidel a nařízení, svět bez hranic a omezení, svět, ve kterém je možné úplně všechno. Co se stane pak, to nechám už na vás …“

 

Tak, a teď něco pro zasmání. Tady je úplně to samé jako v předchozím, tedy samý závěr filmu, ale je to slovensky. Můžete tedy porovnat český a slovenský dabing, mimochodem tenhle slovenský dabing je slušně řečeno hrozný ...

 

Playlist.m3u

 

STATISTIKA:
Celkový počet zvuků: 42
Celková délka: 00:47:48
Požadavky na HDD: 11 562 644 bytů

 

 
   
© Petr
 
Pokud se Vám moje stránky líbí, nebo jestli máte nějaké náměty či připomínky, můžete mi e-mailnout na:
sound.master@seznam.cz